Fret

Lidé, kteří holdují stejné zálibě a vytvoří skupinu nadšenců, co se svým životním stylem dokážou náramně bavit, se také rádi odlišují od ostatních a tím propagují svou jedinečnost. Zároveň své okolí inspirují k něčemu podobnému. S tímto jevem se můžeme setkat velmi často u nějakých sportovních akcí v souvislosti s trávením volného času. Mohou to být cyklisté, běžci, lyžaři, bruslaři, plavci, ale především vodáci.

Vodáctví má v Česku mnohaletou tradici, jejíž kořeny sahají až do období první republiky, souvisí to i se silným nástupem budování trampských osad a splavování dřeva voraři, kteří takto putovali desítky kilometrů od místa původní těžby. Vodáctví se značně rozvinulo za socialismu a pokračuje dál i dnes, za přispění nových technologií (polyetylenových kánoí a kajaků, vícemístných raftů, bezpečnostních prvků a vodácké výstroje – lodních vaků atd.)

Co je však pro vodáky typické, jsou jejich oděvy. Putování po řece je totiž velmi svérázné a vymyká se běžným lidským zvyklostem „na souši“. Vodáci oblékají různé hábity, aby se odlišili od ostatních skupin, a zde má také své velmi silné místo vlastní tričko s potiskem .

Lidé, kteří nikdy na vodě nebyli, se domnívají, že nutně musí jít o námořnické symboly, jako jsou kotvy, trička v duchu modrobílých proužků, či následování vzezření Pepka námořníka. To je ale hluboký omyl, vodáctví je obrovský svobodný prostor pro vlastní invenci a její realizaci v praxi. Na vodu se totiž může vydat např. skupina milovníků koní, filatelistů, zahrádkářů, fotografů, spřátelené rodiny s malými dětmi, nadšení senioři, a ti pak mohou mít každý z nich na tričku vytištěnou přezdívku, logo, místo, odkud pochází a koníčky, které je spojují.

V kempech se pak běžně stává, že tu potkáte spoustu různých skupin, velmi odlišných v barvách triček i v motivech, a to pak vytváří krásnou pestrou a jedinečnou mozaiku. Ta samozřejmě vynikne i na říční hladině a rozhodně neujde pozornosti pozorovatelů, kteří se prochází podél břehu, a třeba něco podobného také plánují prožít.